,,Ty cvičíš, děvče?"
Ahoj!
Tak a já, Petra, asi přicházím první s článkem do zábavných historek. Tahle se mi stala jednou, když jsem sama trénovala přelézání přes sténu, která je blízko u doktorky-prochází tam spoustu nemocných lidí :)
V pohodě jsem přišla, odložila si tašku na nejnižší část té cihlové zdi, dýchla si Ventolin (inhalátor na astma) a nandala cyklistické rukavice, abych si ruce totálně nerozedřela. Hodně dobře jsem se protáhla, vím, jaký to je, když se neprotáhnete a hlavně, jak to pak bolí! :D Tak trénuju-zvyšuju obtížnost, vždy vyskočím o pět centimetrů víš :) Tahle zeď je totiž tak skvěle udělaná, že jde vlastně z kopce, takže začínám nahoře na kopci, kde je zeď nejnižší (půl metru) a končím pod kopcem, kde je zeď tak vysoká, že když normálně stojím, nedotknu se vrcholku. No... Trénuju, trénuju, nevnímám okolí... A pak jsem se podívala do strany a kdo tam byl hlouček, asi 5 lidí a udiveně zírali. Zezadu se dopředu vyškrábal takový svraštělý dědula a řekl: ,,Děvče, ty cvičíš?"
To byl můj konec, nezadržela jsem smích xD To nešlo. Nabrala jsem taštičku a červená v obličeji jsem odešla... Protože jak dlouho na mě koukali? Doma mě chytl záchvat smíchu... Mno a musela jsem to napsat ;)*
Petra
Co jen k tomu říct
(Mno.. Já, 4. 10. 2011 16:08)